Historické mezníky
-
600 let př.n.l.
-
Chaldejci použili
čerpací kolo
na dopravu vody do závlahových kanálů
-
230 let př.n.l.
-
V Egyptě bylo použito
hnací lžícové kolo
na pohon věder k čerpání vody
-
150 let př.n.l.
-
V římské říši bylo použito
vodní kolo na spodní vodu
, v téže době používají v Řecku vodní mlýny s
vodním kolem s vertikální osou
(obdoba systému Savonius)
-
50 let př.n.l.
-
se o
vodních mlýnech
zmiňuje řecký zeměpisec Strabo
-
r. 361
-
byly zbudovány první
vodní mlýny v Německu
na řece Mosel
-
r. 536
-
v Římě byl zřízen první
plovoucí lodní mlýn
na řece Tibeře
-
r. 718
-
tesař Halak postavil
první vodní mlýn ve střední Evropě
mlynáři Svachovi
v Žatci
na řece Ohři
-
r. 955
-
byl postaven první vodní mlýn ve
středním Německu
u Wurzenu
-
od 12.stol.
je vodní kolo již známo
po celé Evropě
-
r. 1227
-
byl uveden do provozu první
plovoucí
vodní mlýn na Labi
-
r. 1550
-
Francouz Besson vyvinul
sudové kolo
pro mlýn v Toulouse
-
r. 1738
-
Jozef Karol Hell postavil
vodní vahadlový stroj
na potenciální energii vody
-
r. 1749
-
Jozef Karol Hell na Slovensku sestrojil
vysokotlaký
vodosloupcový stroj
-
r. 1750
-
sestrojil lékař Johann Andreas Segner
reakční vodní kolo
-
r. 1753
-
Segnerovo kolo zdokonalil
Leonard Euler
-
r. 1818
-
bylo v Německu postaveno první
celoželezné vodní kolo
-
r. 1824..6
-
vyvíjel Francouz
prof. Claude Burdin
první přetlakovou turbínu
-
r. 1827
-
byla první Burdinova turbína uvedena do provozu
-
r. 1827..1833
-
Burdinův žák,
Benoit Fourneryon
pracuje na novém typu odstředivé přetlakové turbíny
-
r. 1834
-
Fourneryon
staví svou turbínu pro francouzské železárny
-
r. 1837
-
Fourneyronova turbína byla německým technikem
Henschlem
doplněna o savku
-
r. 1837..1841
-
byla vynalezena Henschel-Jonvalova turbína
-
r. 1844
-
vynalezl
Redtenbacher
stupňovitou turbínu
-
r. 1844
-
sestrojil inženýr
Zuppinger
ve Švýcarsku první
rovnotlakou turbínu s vnějším vstřikem
-
r. 1848
-
vyvinul hornický technik
Schwamkrug
v Rudohoří rovnotlakou turbínu s vnitřním vstřikem
-
r. 1847..49
-
americký inženýr anglického původu
James Bicheno Francis
zdokonalil Howdovu turbínu a vyvinul tak univerzálně použitelnou (vertikální i horizontální) přetlakovou turbínu
-
od r.1860
-
původní přenos hnací síly řešený po celé provozovně dřevěnými hřídeli a výlučně ozubenými koly je nahrazován celoželeznými transmisemi a plochými řemeny z hovězí kůže, ozubená kola zůstávají pouze jako první převod u vodních kol.
-
r. 1863
-
byla vynalezena rovnotlaká
Girardova turbína
-
r. 1870
-
přes původní odpor zaznamenává
Francisova turbína
výrazné rozšíření po evropském kontinentě
-
r. 1877
-
Američan
Lester Allen Pelton
uvažuje nad přímotlakou turbínu s lžícovitými lopatkami
-
r. 1878
-
německý profesor
R. Fink
doplňuje Francisovu turbínu natáčivými rozváděcími lopatkami
-
r. 1886
-
sestrojuje
Pfarr
spirálovou Francisovu turbínu s pevným rozváděčem pro velké spády
-
r. 1900 - A.G. Michael
teoreticky vynalezl bubnovou turbínu, která se později stane předlohou pro maďarského profesora
Bánkiho
-
r. 1912
-
vyvíjí v Brně Prof.Ing.Dr.h.c.
Viktor Kaplan
vrtulovou turbínu
-
r. 1913
-
vyvíjí Prof.Ing.Dr.h.c.
Viktor Kaplan
turbínu s natáčivými oběžnými lopatkami a systém patentuje
-
r. 1918
-
byla matematicky vyřešena
Bánkiho turbína
-
r. 1918
-
je vyrobena první Kaplanova turbína (brněnskou slévárnou Ignace Storka)
-
r. 1919
-
je (26.3.) první Kaplanova turbín uvedena do provozu v Ulmu (jižně od Vídně)
-
r. 1919
-
profesor
Banki
uvádí v Budapešti do provozu rovnotlakou turbínu
-
r. 1920
-
E. Crewdson
staví rovnotlakou turbínu pro velké spády nazvanou "Turgo"
-
r. 1921
-
se rozbíhá první Kaplanova turbína v Československu v Poděbradech
-
r. 1938
-
Kaplanova turbína byla použita na spád 38 metrů
-
r. 1950
-
úpravou Kaplanovy turbíny vzniká diagonální
Deriázova
turbína
-
r. 1951
-
začala hromadná likvidace malých vodních mlýnů a přidružených provozů
-
r. 1953
-
Kaplanova turbína byla použita na spád 56 metrů
-
r. 1958
-
Kaplanova turbína byla použita na spád 71 metrů