Rybí přechody
Rybí přechod nebo jinak řečeno "rybovod", je zařízení umožňující migraci vodních živočichů přes vzdouvací zařízení ( jez ), hráze přehrad a rybníků nebo okolo strojovny MVE. Základním úkolem rybovodu je umožnit vodním živočichům zdolání značného rozdílu hladin v jejich přirozeném prostředí. Toho lze dosáhnout několika způsoby, z nichž každý má svá specifika, která je nutno při výběru respektovat. V opačném případě se může snadno stát, že instalované zařízení bude sice pěkně vypadat, voda jím bude proudit a přesto bude rybovod pro živočichy zcela neschůdný. Často jen proto, aby se ušetřil materiál, je postavený rybovod příliš strmý a voda v něm proudí vysokou rychlostí. Jindy má naopak moc mělké supně a vysoko nad sebou.
Patří k nejznámějším a nejpoužívanějším typům. Jeho předností je jednoduchost a to, že i při stavebně malých rozměrech dokáže snadno překonat několikametrový spád. Současně i významným způsobem okysličuje vodu. Na jeho provoz stačí velmi malé množství vody. Svou funkci neztrácí ani při krátkodobém přerušení průtoku. Mezi jeho nevýhody patří rychlé zanášení pískem a také to, že nevyhovuje drobnějším živočichům, ale umožňuje pouze migraci ryb.
Tento rybovod je vyroben jako dřevěné, plechové nebo betonové koryto, rozdělené přepážkami na mnoho nízkých stupňů. Malé množství vody postupně přetéká přes jednotlivé stupně a dole odtéká do odpadní strouhy. Ryby jej překonávají malými skoky, postupně přes jednotlivé stupně vzhůru proti proudu či naopak. Aby to bylo možné, musí být rozdíly hladin v jednotlivých stupních malé, přibližně 15 až 20 cm. Aby ryba dokázala z vody vyskočit, musí mít k dispozici dostatečnou hloubku a to nejméně 25 až 30 cm. Šířka rybovodu nemusí být velká, plně dostačuje 25 až 30 cm, ale pokud tomu dispozice nebrání, je vhodnější postavit koryto širší. Průtok rybovodem se reguluje výškou přepadového prahu do první komory a lze jej vypočítat stejným způsobem jako u přepadů .
Tento typ rybovodu se staví přímo u boční stěny jezu nebo souběžně s jalovým přepadem. Velmi zajímavým a nápaditým řešením je jeho vestavění do betonového pilíře mezi vlastní jez a jalové stavidlo, popřípadě do pilíře oddělující odpadní kanál turbíny od vývařiště u jezového vodního díla. Za provozu je nutné v pravidelných intervalech vyčistit jednotlivé stupně od nashromážděných sedimentů a hrany stupňů zbavit zachycených větviček a listí. Používá se na rychlejších kamenitých potocích na horách a na vysočině.
Patří k méně známým typům. Jeho předností je výrazně přirozenější prostředí než u předchozího typu a také to, že se nezanáší. Při dobré konstrukci je schůdný pro většinu vodních živočichů. Je však použitelný pouze na menších spádech, jinak vychází stavebně značně dlouhý. Jeho nároky na průtok jsou větší a při zastavení vody zcela ztráci funkci.
Tento rybovod je vyroben většinou jako betonové, méně často jako plechové koryto. Jeho vnitřní prostor je střídavě předělen příčkami, takže voda je přinucena protékat jej v mnoha zákrutech. Tyto meandry kladou vodě odpor, tím se rychlost jejího proudění snižuje na únosnou mez, která by neměla výrazně překročit rychlost přirozeně tekoucí vody v původním řečišti. Aby byla tato podmínka splněna, neměl by být výškový rozdíl mezi dvěma přepážkami větší než 5 cm. Koryto nesmí být zcela mělké (min. 10 cm). Voda může být navíc ještě v zatáčkách mezi jednotlivými stupni brzděna zvýšeným prahem. Čím bude koryto širší, tím v něm bude celková dráha vody delší a tím pomaleji bude proudit. I v rozích a koutech meandrů je rychlost vody nižší, takže tímto přechodem mohou migrovat kromě ryb i drobní a pomalí živočichové. Používá se na pomalejších nížinných říčkách s písčitým nebo bahnitým dnem. Proto respekuje potřeby odlišných živočišných druhů, kteří se v těchto vodách vyskytují. Stejně tak jako předchozí typ rybovodu se i tento typ staví přímo při stěně jezu, souběžně s jalovým přepadem nebo při stěně objektu MVE. Obdobně může být postaven ve svahu sypané hráze retenční nádrže. Důležitý je zejména tehdy, nemá-li nádrž jiný přepad než požerák nebo spodní výpusť (vyjímku samozřejmě tvoří chovné rybníky). Tento rybí přechod vyžaduje, aby byla hladina na jeho vstupu udržována v konstantní výši. Za provozu (mimo příležitostné odstranění zachycených větviček v rozích meandrů) údržbu nepotřebuje.
Biokoridor je samostatnou kapitolou v problematrice rybovodů. Je to vlastně umělé křivolaké řečiště obcházející velkým obloukem celé vodní dílo. Jeho trasa musí být značně dlouhá, aby v něm byla malá rychlost vody (cca 0,25 m/sec). Voda je do něj přiváděna z náhonu přes nízký regulační práh. Zbytek jeho trasy tvoří přirozené jezíky, meandry a tůňky naprosto stejně, jako by to byl obyčejný lesní potůček skotačící přes kameny. Po určitém čase od zbudování dojde k jeho samovolnému začlenění do místního biotopu. Biokoridor musí být samostatnou součástí vodního díla, není možné jej použít např. jako jalový přepad ohrožovaný krátkodobě extrémními průtoky.
Biokoridor, mimo udržbu regulačního prahu a občasného vyčištění od zachycených větví nevyžaduje žádnou údržbu. Naopak, časté zásahy do jeho přirozeného prostředí jsou vlastně nežádoucí. Staví se na velkých řekách s malým spádem v nížinách. Jeho miniaturu lze zřídit i u vodního díla se středním spádem, pokud jsou k dispozici dostatečně rozsáhlé pozemky.
První dva typy rybovodů lze kombinovat (široké koryto s úzkými přepady střídavě na levé a pravé straně). Práh vstupu do rybovodu či biokoridoru musí být vždy níž, než je koruna jezu, aby do něj byl za všech okolností zaručen přívod vody. Je-li vodní motor vybaven hladinovou automatikou, musí tuto skutečnost respektovat i její naprogramování. Vzhledem k tomu, že průtok rybovodem bývá pouze zlomkem skutečného průtoku řečištěm (orientačně 1...10 ltr./sec.), není třeba se při jeho použití obávat výrazného snížení výkonu vodního motoru. Rybovody se stavějí jako otevřené. Kdyby musely být z bezpečnostních důvodů zakrytovány, pak by toto zastřešení mělo být nejméně 0,5 m nad hladinou, mřížované, případně plné, ale v tom případě alespoň částečně z průsvitného materiálu. Aby rybovod i biokoridor živočichy nalákal, musí jím vždy proudit voda a musí být logicky umístěn na migrační trase (která nemusí být vždy totožná se stavebně nejjednodužším řešením). V opačném případě budou marně hledat cestu ve vývařišti jezu, jalovém přepadu nebo pod savkou turbíny. U derivačního díla se rybí přechod neumisťuje ke strojovně, ale nejčastěji přímo na odběrný jez. Rybovod v tomto případě zajišťuje svým provozem i minimální průtok v původním řečišišti. Je-li jez velmi nízký (např. tyrolského typu ), není rybí přechod zapotřebí.
I když jsou rybovody a biokoridory již léta používány (hlavně v zahraničí) a jsou na první pohled velmi jednoduché, je na nich neustále co vylepšovat. To se týká hlavně řešení nátoku vody, aby se neucpávaly nečistotami, protože před nimi nelze umístit česle. Přesto, že se hydroenergetika tváří jako nejekologičtější zdroj, mnohdy pro zdánlivé maličkosti jím není. Rybovody a biokoridory jsou právě tou "drobností." Je velkou ostudou, že na většině vodních staveb v ČR toto zařízení chybí. Přitom by často stačilo jen pár prken a dobrá vůle...