Poslední přesné sčítání všech provozoven s vodním pohonem, včetně počtu, druhu a parametrů vodních motorů se konalo v roce 1930 pro potřeby daňových a důchodkových úřadů. Tak roku 1934 vznikl Seznam a mapa vodních děl Republiky československé , ze kterého vycházejí následující údaje:
vodní motor | počet | průměrný výkon [kW] |
---|---|---|
Francisova turbína | 4397 | 35,8 |
Kaplanova turbína | 47 | 53,6 |
Bánkiho turbína | 55 | - |
Girardova turbína | 256 | - |
ostatní turbíny | 205 | 20,4 |
vodní kola | 11972 | 4,6 |
Tento seznam již neobsahuje celou řadu drobných vodních mlýnů, které zkrachovaly v předchozích desetiletích pod vlivem hromadného dovozu levné mouky z Uher. Odhaduji, že jejich zahrnutí by mohlo zvýšit stav použitých vodních kol řádově o 10%.
Stav za minulého režimu se pouze odhaduje. V současné době se v ČR provozuje asi 550 malých vodních elektráren , přibližně 60% z nich má výkon do 100kW.
Když se na tyto údaje podíváte pouhým laickým pohledem, je to oproti minulosti i současným stavem jinde v Evropě - ostuda! Navíc ve veřejnění přesných údajů (obdobným z roku 1934) našim občanům statistický úřad lecos dluží... V rubrice zajímavé odkazy je sice uvedena adresa, na které je seznam Podnikatelů v energetice (kdo se však zabývá výlučně MVE a kterými, to se na ní bohužel nedozvíte). Navíc jsem již zaslechl hlasy, že státní podpora obnovy MVE končí, že prý je jich už dost. Když se dostanu do libovolného koutu naší republiky a rozhlédnu se po okolí, pak při spatření všech těch chátrajících mlýnů a vyschlých náhonů mám zcela opačné pocity.
Pro srovnání i jako kuriozitu dodávám, že v bývalém západním Německu bylo v roce 1988 v provozu více než 10 000 vodních kol. Některé sice pouze jako dekorační, většinou se však jednalo o udržované a obývané mlýny s MVE, využívající tento stylový vodní motor.