Seznam vodních děl 1930
Seznam byl vytvořený r.1934 na základě údajů shromážděných r.1930 pro potřeby daňového a důchodkového úřadu. Seznam zahrnoval veškerá „silotvorná díla“ s výkonem větším než 2HP (1,47kW), která byla k danému roku
v provozu.
Seznam byl doplněn podrobnými mapami, ukazujícími polohu vodního díla na toku. Použité grafické symboly ještě rozšiřovaly obsah, např. zda byla provozovna zásobena výlučně vodní energií nebo měla výpomocný tepelný motor, případně bylo-li instalováno osvětlovací dynamo. Pro značný rozsah je dílo rozděleno do několika svazků, podle tehdejšího územěsprávního uspořádání:
| číslo svazku | správní oblast |
|---|---|
| 1 | Praha |
| 2 | České Budějovice |
| 3 | Čáslav |
| 4 | Hradec Králové |
| 5 | Cheb |
| 6 | Chomutov |
| 7 | Chrudim |
| 8 | Jičín |
| 9 | Liberec |
| 10 | Litoměřice |
| 11 | Plzeň |
| 12 | Tábor |
| 13 | Brno |
| 14 | Jihlava |
| 15 | Uherské Hradiště |
| 16 | Olomouc |
| 17 | Opava |
| 18 | Bohumín |
| 19 | Zlaté hory |
| 20 | (Baňská Bystrica) |
| 21 | (Bratislava) |
| 22 | (Košice) |
| 23 | (Liptovský Mikuláš) |
| 24 | (Nitra) |
| 25 | (Trenčín) |
| 26 | (Užhorod) |
Pokud byste se s dílem v písemné formě někde setkali (Státní vědecká knihovna aj.) a měli zájem z těchto údajů čerpat, vězte, že jsou poplatné době a účelu ke kterému byly pořízeny. Co tím mám na mysli? Zejména to, že z nich byla vypočítávána daň. Proto v některých výjmečných případech zjistíte, že mlynáři fixlovali a ač spád i průtok strojem uvedli správně, jeho výkon uváděli záměrně podstatně nižší. Spoléhali se na to, že sčítací komisaři technice nerozumějí, jinak by jim často vyšlo, že Francisova turbína účinnost má horší než primitivní vodní kolo. Pokud jsem si toho všimnul, snažil jsem se to na databázově zpracovaných seznamech opravit podle účinnosti strojů v té době běžných.
Dále připomínám, že uváděné průtoky jsou hltnosti vodních motorů, nikoliv průtok říčkami a potoky. Nelze z nich tedy usuzovat na vydatnost toku. Valná část malých provozoven byla vybavena akumulačními nádržemi, s uváděným průtokem pracovala jen po určitou část dne (třeba jen 4 hodiny) a to ještě ne vždy plným výkonem, ani s plným počtem vodních motorů zapnutých současně. Navíc se na některých bezrybníkových lokalitách využívalo kaskádové vlny, poté, když se začaly vyprazdňovat akumulační nádrže výše položených provozoven, takže dílo opět mělo k dispozici větší množství vody, než bylo v toku obvyklé. Opačně je tomu s turbínovými stanicemi na velkých řekách, které využívaly pouze tolik vody, kolik hnací síly závod vyžadoval. Další skutečností, kterou je nutno mít na zřeteli je fakt, že právě v období po roce 1930 byla řada starých vodních kol na horní vodu nahrazována Francisovými nebo Bánkiho turbinami. To však již byl seznam uzavřen a i když ještě neopustil bránu tiskárny, změny nepostihl. Mlýn s turbínou postavenou v roce 1931 v nich najdete určitě ještě se starým kolem.) Na to všechno vás upozorňuji raději předem, než začnete s převzatými údaji v seznamu pracovat a než ke svému údivu zjistíte, že se rozcházejí s výpověďmi pamětníků.
Seznamy které jsou zde v digitální formě k vidění zdaleka nepokrývají celé území. Jsou moc rozsáhlé na to, abych je v nějakém rozumném čase dokázal zpracovat do digitální podoby. To, že jsem začal Moravou, bylo dáno tím, že jsem se věnoval lokalitám blízkým mému bydlišti. Tímto se omlouvám zájemcům z Čech když svou oblast nenaleznou. To co je na těchto stránkách - slouží hlavně pro představu o rozsahu vodní energie v minulosti a má poukázat na druhovou rozmanitost provozoven.