Pokud jste nalezli tuto stránku při fulltextovém
vyhledávání, tímto odkazem se dostanete na
hlavní rozcestí a stránky tématicky související.

Hamr


Hamr byl provozovnou neodmyslitelně spojenou s výrobou a zpracováním železa. Hamr je název používaný jak pro budovu, tak i kovací stroj, který dnes nazýváme kruhoběžným padacím bucharem.

Hamry se stavěly blízko hutí a v nich vyrobené železo zpracovávaly. Byly to vlastně velké strojní kovárny. Bez jejich pomoci by naši předkové nedokázali získat technicky upotřebitelné kujné železo.

Na hamrech pracovali hamerníci. Vybavení hamru bylo stejné jako u kovárny - výheň, měchy, kovadliny, svěráky, kladiva, sekáče, útinky, zápustky, kleště, ale navíc zejména vodou poháněné buchary. Podle systému pohonu se dělily na:

Schema nadhazování:

schema chvostového hamru

V obou případech se jednalo o velké kladivo (180...300kg) upevněné na dřevěné páce. U chvostového hamru byla páka opřená uprostřed a zadní konec páky byl stlačován dolů kolíky usazenými v otáčející se hřídeli vodního kola. Tím došlo ke zdvižení kladiva. Dalším otáčením se kolík z páky vysmekl a kladivo dopadalo vlastní vahou dolů. Jeho dráha nebyla přímková, ale do oblouku. To však vzhledem k přesnosti práce, kterou vykonávalo nebylo důležité. Počet úderů byl 120...150 za minutu. Činnost stroje se zastavovala tak, že se páka po zdvižení zajistila v horní poloze, vodní kolo se otáčelo dál a pohánělo například měchy výhně nebo brus.

Bočně nadhazovaný hamr je stejný, jen hřídel vodního kola je rovnoběžný s pákou kladiva. Páka je upevněná až na druhém konci. Kolíky ji zdvíhají z boční strany asi v polovině páky, směrem nahoru.

Hamr mohl mít i samostatný hřídel se setrvačníkem, poháněný od transmise. Tím mohly být otáčky vyšší a při stejném výkonu stroj menší. Staří kováři a hamerníci (někdy přezdívaní "vodokováři") na nich dokázali pracovat s podivuhodnou přesností, kterou by dnešní strojař od tak primitivního zařízení nečekal.

Funkční hamr z r.1505 můžete vidět v Dobřívi (Expozice Okresního vlastivědného muzea). Rekonstrukci hamru z Ostravice (první polovina 19.stol.) s vybavením pocházejícím z Nemílkova v okr.Klatovy můžete shlédnout ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jiný je k vidění ve Svobodných Hamrech u Hlinska, jako součást expozice skanzenu Vysočina. Další možností je navštívit Buškův hamr v Trhových Svinách (předváděný v provozu) nebo hamry v Poběžovicích a Železné Rudě.


[ zpět na "úvod " ]