kolo kontra turbina

Pro spád větší než asi 1 metr při výkonu větším než 20kW není důvod k dalšímu přemýšlení a zvolte bez obav turbínu a to s největší pravděpodobností nakupovanou přímoproudou Kaplanovu s asynchronním generátorem.

Totéž platí i v případě zřízení jakékoli malé vodní elektrárny pod 20kW pracující do elektrorozvodné sítě, která má být v provozu bez dozoru a trvale po celý rok s minimální obsluhou. V tomto případě se můžete taktéž rozhodnout pro nákup soustrojí. Pokud jste šikovní, můžete se však dát i do opravy nějaké starší trubíny třeba nejběžnější kašnové horizontální nebo si dokonce postavit turbínu či kolo svépomocí.

Nemáte-li s vodními stroji větší zkušenosti a chcete-li hned napoprvé při stavbě vlastní turbíny dosáhnout úspěchu, opusťte myšlenky na rychloběžné vrtulové stroje a vyrobte si Bánkiho turbínu, která je výpočtově i výrobně jednoduchá a v provozu nenáročná. Určitě vás nezklame. Lze ji kompletně postavit za pár tisíc korun. S regulací a ovládáním taky nebudete mít potíže. Navíc přispějete významnou měrou k okysličení vody.
Možnosti obyčejné Bánkiho turbíny však končí tam, kde je spád menší než pětinásobek jejího průměru, při velkém průtoku nebo naopak při velmi malém množství a velkém spádu. V posledním případě se můžete pokusit amatérsky vyrobit turbínu systému Turgo, (třeba jen s neregulovanými tryskami různých průřezů). U velkých průtoků a nebo u malých spádů pod 1,5 metru zvolte raději osvědčené vodní kolo typu Zuppinger nebo Poncelet a svou píli soustřeďte na kvalitně provedené převody. Totéž platí všude tam, kde hrozí vzestup spodní hladiny nebo je-li voda silně znečištěná listím, bahnem a pískem. Pak bude místo turbíny lepší korečník na horní vodu doplněný skluzem nebo ještě lépe korečník s obráceným chodem, (taktéž se skluzem místo stavidla).
Chápu, že mnohé z vás bude (i přes moje varování) lákat amatérská stavba přímoproudé vrtulové turbíny nebo jejich zmenšenin. Dobře to však rozvažte. Drobné početní i výrobní nepřesnosti mohou způsobit značné odchylky skutečných parametrů. Pokud se vydáte touto neprošlapanou cestou, nechejte si otevřená zadní vrátka. Spojte turbínu s generátorem řemenovým převodem a změnou jeho poměru dolaďte otáčky turbíny ke generátoru tak, aby dosáhla nejvyšší účinnosti.
Je-li vaše profese od dřeva, nesnažte se na stará kolena učit se svářet a opět si klidně bez výčitek svědomí postavte vodní kolo.
Vodnímu kolu je situace nakloněná všude tam, kde jde o mechanický pohon takového stroje, který nedokáže udržet rovnoměrné otáčky. To platí jak pro odstředivá vodní čerpadla, tak pro některé alternátory. Také na velmi proměnném toku (i při spádu nad 1,5m) zvolte raději korečkové kolo, nechcete-li, aby vám turbína v létě stála na suchu. V takových extrémních případech někdy méně znamená více. Na závlahové čerpání vody bude také vodní kolo výhodnější, zejména pokud využijete čerpací spirálu. Zajímavým řešením může být i použití vodního kola s vnitřním nátokem:

Malá vodní elektrárna poháněná vodním kolem běží úspěšně už v Chacholicích na Chrudimsku i v Horním Žďáru na Jindřichohradecku a v dohledné době přibudou další.
Vodní kolo docela dobřě uspěje ve všech případech, kde hrozí odcizení stroje. A to zvášť někde u chaty. Malá turbína často stojí pobertům za hřích. Ne že by se dali do stavby MVE. Ve šrotu však dostanou za kvalitní materiál dost, aby to vyšlo na láhev rumu. Že by někomu stálo za zcizení těžké, rozměré a vodou nasáklé vodní kolo, s tí jsem se však ještě nesetkal.

Kolo nebo turbínu?