Asynchronní generátor je nejčastějším zdrojem proudu na současných malých vodních elektrárnách. Mezi jeho přednosti patří spolehlivost, jednoduchost a minimální nároky na údržbu. Jako asynchronní generátor lze bez úprav použít téměř každý asynchronní elektromotor s kotvou nakrátko. (Tedy takový jaký se běžně používá například na pohon cirkulárky.)
Popisovat přesně děje, které se při výrobě proudu v asynchronním generátoru odehrávají je nad možnosti a rozsah těchto stránek. Pro praxi plně dostačuje vzít na vědomí, že:
Není-li vyžadována žádná automatizace a bude-li vodní motor obsluhován ručně, je připojení asynchronního generátoru k síti velmi jednoduché:
Motor ve funkci asynchronního generátoru „G“ má jednotlivé fáze „L1“; „L2“; „L3“; připojeny k síti tak, aby přes převod otáčel turbínou (bez vody) v témže smyslu, v jakém se ona sama otáčí (když je hnána vodou). Červeně jsou označeny případné ochranné obvody, chránící generátor před přetížením a dalšími nežádoucími stavy. Wattmetr „W“ případně elektroměr ukazuje dodávku. Stykač s přídrží zajišťuje trvalé odpojení generátoru od sítě při jejím výpadku. Při výpadku elektřiny by mělo dojít také k odstavení vodního motoru. To se řeší většinou závažím, mechanickým náhonem od turbíny nebo hydraulicky z akumulátoru. U menších soustrojí (s vodními koly, Bánkiho nebo Francisovou turbínou) snese zařízení i otáčky naprázdno bez poškození, pokud byl použit pomaluběžný generátor.
Nejdůležitější, na co je potřeba při použití asynchronního generátoru pamatovat, je správná volba převodu a tím i otáček. Elektromotor, je-li použit jako asynchronní generátor pracuje při otáčkách nadsynchronních. Musí mít tedy vyšší otáčky, než je uvedeno na jeho štítku. Jaká je hodnota těchto nadsynchronních otáček zjistíte snadno.