Měření spádu
Vodní právo udává na řece dva body A a B, v nichž musí být výška hladiny zachována na původní úrovni. Jakákoliv činnost na vodním díle (které se mezi body nachází) nesmí způsobit navýšení hladiny ani v jednom z nich. Výškový rozdíl mezi těmito body se nazývá hrubý spád.
U starších vodních děl udává stanovenou výšku hladiny A před jezem tzv. ham (cejch). Tato nivelační značka tvořená dubovým kůlem s pozlaceným hřebem ve zděné nebo kamenné jímce bývá skryta pod povrchem v břehu nedaleko (cca 2 až 3 m) od jezu, většinou v přímce s linií koruny jezu, na břehu řeky odvrácené od vlastního vodního díla. V některých případech může být instalovaná ve výklenku zpevněného břehu řeky. Slouží jako výchozí měřící bod při namipulaci s hladinou, opravách koruny jezu, ustavení správné výšky vodočtů, při výkopových pracích a čištění náhonu.
Jeho velikost změříte snadno tak, že výšku horního bodu přenášíte pomocí latě a vodováhy na svislé kůly:
Sečtením jednotlivých úseků obdržíte celkovou hodnotu spádu. Nevýhodou tohoto způsobu je zdlouhavost mnoha za sebou následujících měření a tím i vznik určitých nepřesností.
Elegantnější způsob představuje použití tzv. hadicové vodováhy. Technika měření je stejná jako v předchozím případě, ale zvládnete tak snáze delší zarostlé a nepřehledné úseky. Při větším spádu a větší vzdálenosti budte muset použít pomocných kůlů a na ně si výšku hladiny přenášet(jako v předchozím případě).
Pokud není vzdálenost velká, je možno využít i metodu spojených nádob. V místě A ponořte průhlednou hadici pod hladinu tak, aby její ústí bylo mimo prudký proud (schováno kupříkladu pod kamenem, aby rychlost proudění neovlivňovalo měření). Hadici natáhněte až do bodu B, nasaje vodu do hadice a vyčkjete, až z ní vytéká voda bez bublin. Poté ji zvedněte do výše tak, až voda přestane vytékat a hladina v hadici se ustálí. Její výška proti hladině v bodě B přímo udává spád. Tento způsob se však uplatní pouze na malých spádech a drobných dílech.
U větších staveb a větších vzdáleností bude nutno přizvat geodety s nivelačními přístroji a použít laserového zaměřování.
Komu by se to zdálo složité - rád bych mu v době všemožné techniky připomenul šikovnost proslulého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a jeho geometrů, když dokázali vytyčovat bez speciálních pomůcek vodní kanály dlouhé desítky kilometrů!
Výše uvedeným měřením jste získali hrubý spád. Ten je však pro výpočet výkonu vodního díla nepoužitelnou hodnotou a není ho možné zaměňovat se spádem používaným ve vzorcích pro výpočet vodních motorů. K těmto výpočům potřebujete spád čistý. Čistý spád je spád využitelný vodním motorem a získáte ho, když od hrubého spádu odečtete:
Rozdíl hladin mezi začátkem náhonu a jeho koncem může v praxi dosahovat značných hodnot. Často může tvořit i polovinu hrubého spádu. Bližší představu získáte v kapitole o náhonech, kde je uveden měrný spád koryta náhonu. Stejně nezanedbatelnou položku tvoří ztráty v potrubí.