Nouzové vaření
Každá domácnost (a tím nemyslím jen MVE či samoty, ale i domácnosti městské) by měla být vybavená tak, aby byla schopna pro své členy vařit i bez elektřiny a bez zemního plynu. Ač se na první pohled zdá, že současný výpadek obou zdrojů je málo pravděpodobný, poznatky z kalamit ukazují o pravém opaku. I když tento problém není tak akutní jako ostatní nouzová opatření a určitou dobu se lze stravovat i ze studených konzerv, je vhodné na to včas pamatovat.
Tam kde je zabudován sporák na tuhá paliva, či alespoň kamna s plotnou a zůstává funkční komín, je možno si vypomoci s nimi. Ale ne vždy bude vhodné kvůli pouhému ohřevu jídla roztápět ohniště. Navíc mohou nastat situace, kdy bude potřeba hromadně opustit dům a dočasně bydlet jinde. Doporučuje se proto mít v záloze některý z přenosných turistických vařičů. Pokud jde o typy, je naprosto nevhodný vařič na tuhý líh. Jeho výkon je pro delší vaření zcela nedostatečný. Vařiče na kapalný líh jsou vhodné pouze pokud budou provozovány v závětří místnosti. V průvanu a chladu budou však příliš málo výkonné a spotřebují neúměrně mnoho drahého paliva. Další možností je použití vařič plynový na propan-butan, ale zde je potřeba zodpovědně rozvážit, zda bude při omezeném zásobování dostupná náhradní náplň. Snažší bude sehnat dvoukilovou nebo desetikilovou láhev než malé a relativně drahé plechové kartuše. Vaření na plynovém dvouplotýnkovém plynovém vařiči, zejména pokud se jedná o plochý stolní typ, napojený na desetikilogramovou láhev, je nejpohodlnější a lze s ním řešit situaci po několik dlouhých měsíců i let. Nejdostupnější a „nejskladnější“ palivo naopak využívají vařiče benzínové, které spolu s dnes už málo používanými vařiči petrolejovými patří mezi nejvýkonnější a spolehlivě poslouží i v extrémních podmínkách. I zde je potřeba při výběru postupovat uvážlivě.
Rodinné požadavky na vaření jsou trošku odlišné ve srovnání s krátkodobým horolezeckým přihříváním pokrmů a tekutin. Proto bude lépe použít sice těžší, ale kompaktnější přístroj, než jsou některé horolezecké vařiče z tenkých plíšků. Určitou nevýhodou beznínových a petrolejových vařičů je nutnost jejich předehřívání (i když k tomuto účelu lze použít palivo na které je vařič výrobcem konstruován, praxe však ukázala, že pro předehřev je lépe zapálit pod výparníkem vařiče malé množství denaturovaného líhu, který nečadí).
Za dostatečně výkonný vařič považujte takový, který dokáže v místnosti ohřát litr vody k varu do 10 minut (kvalitní vařiče to zvládnou i během 3 minut). K vařiči je potřeba mít dostatek paliva, zápalky, čistič trysky, nádoby na vaření s pokličkami, nehořlavou podložku pro vařič, popřípadě ohnutý plech sloužící jako závětří.
Vařiče by se však v žádném případě neměly používat pro vytápění místnosti. Nejde zde jen o požární riziko, ale především o nebezpečí otravy nadměrným množstvím splodin které se v místnosti nahromadí. Spalováním uhlovodíků vzniká i velké množství vodní páry, takže např. sušit oděvy v blízkosti vařiče je kromě nebezpečí požáru značně neefektivní. Vařiče používejte jen pro vaření, nenechávejte je nikdy bez dozoru a nezapomeňte větrat. Hrnce používejte se širokým dnem a zakrývejte je pokličkou. Ušetříte tím hodně paliva.
Každá domácnost by měla mít určitou minimální (cca třídenní) zásobu balené (neperlivé, neslazené) pitné vody v PET-lahvích a udržovat ji pravidelným doplňováním dalších, hned po spotřebování některé z nich. Pokud má dům svou vlastní studnu a elektrickou domácí vodárnu, měla by být instalována (nebo k rychlé instalaci připravena) i pumpa ruční (pístová nebo křídlová). Dále by měla mít domácnost nejméně jeden kbelík použitelný na pitnou vodu, případně ještě čistý plastový kanystr o objemu nejméně 10 litrů. Tam, kde se chovají hospodářská zvířata je nutno zásobování z vodou velmi pečlivě naplánovat a mít rezervních nádob podstatně více.
Za povodní na Moravě v roce 1997 se ukázalo, že po velmi dlouhou dobu po odeznění katastrofy byly domy a inženýrské sítě technicky nezpůsobilé pro znovuobnovení dodávek elektřiny, plynu a pitné vody. Přes veškerou poskytnutou humanitární pomoc to byl právě nedostatek balené vody a nezávislých vařičů, co komplikovalo život lidí navracejících se do svých domů. Tomu lze vlastním vybavením předejít. Na trhu se běžně vyskytují i chemikálie, kterými lze vodu uzavřenou v nádobách stabilizovat tak, že je ji možno bez obav skladovat po dobu dalších 6 měsíců (např. Aquasteril® - který využívá aktivního chlóru a následnou dechloraci nebo některé jiné bakteriostatické přípravky využívající např. ionty stříbra). Lze si tak pouhých pár hodin bezprostředně před začátkem krizového období „zakonzervovat“ vodu z vlastní studny nebo z veřejného vodovodu pro pozdější použití a nemusíte se spoléhat na nákup vody v lahvích.
Je vhodné mít buď hotové konzervované potraviny nebo zásobu nejnutnějších surovin k přípravě jídla pro plný počet členů domácnosti zhruba na 3 dny. To pro případ, že by byla obec odříznutá od okolního světa nebo zkolabovalo místní zásobování. Přičemž je zapotřebí přihlédnout i k malým dětem a jejich specifickým potřebám. Obecně lze doporučit potraviny vhodné k rychlé přípravě. Takové, k jejichž přípravě vystačíte s malým počtem nádob i s malým množstvím vody. Musíte počítat s tím, že ledničku či mrazák nebudete mít po výpadku elektřiny funkční. Snažte se je co nejméně otvírat, nepřidávat nové potraviny dovnitř, naopak jejich obsah systematicky spotřebovávejte. Především ty druhy, které by mohly podlehnout rychlé zkáze. Pokud budete potraviny nakupovat, pak především takové, které lze dlouhodobě skladovat i za běžné pokojové teploty. Ve skladbě jídelníčku je potřeba pamatovat, že v krizové situaci bude pravděpodobně více fyzické námahy než za běžných okolností. Jídlo by proto mělo být dostatečně kalorické. Je vhodné pamatovat i na zdánlivě bezvýznamné drobnosti i některé lidské zlozvyky, jejichž ukojení může do jisté míry oddalovat vznikající stres. Pro kuřáka to bude dostatečná zásoba cigaret, pro jiného pivo či pravidelný šálek kávy. Pro děti nezapomeňte připravit kousek čokolády či jinou sladkost.