radiostanice CB
Radiostanice CB (Citizen Band - občanské pásmo, slangově nazývané též „síbíčko“) jsou „vysílačky“ pracující na horním konci krátkovlnného pásma v rozsahu frekvencí 26,565 až 27,405 MHz. K dispozici je osumdesát různých frekvencí (kanálů). Stanice má standardně výkon 4 W. Radiostanice CB se vyrábějí ve dvou základních provedeních. A to jako stanice mobilní a nebo jako stanice ruční. Anténa je odnímatelná nebo prodávaná samostatně.
Provoz stanice je umožněn tzv. všeobecným oprávněním, které vydal ČTÚ. Všeobecné oprávnění nahrazuje individuální povolení či koncesi, takže tyto stanice si může volně v obchodě zakoupit každý člověk, aniž by musel žádat o nějaký souhlas nebo vlastnit nějaké povolení. Provozovat ji může jakákoli osoba (i nezletilé děti) pro osobní potřebu nebo k nevýdělečné činnosti a není k tomu potřeba žádný „papír“. Stačí stanici zakoupit, připojit ke zdroji, anténě a můžete vysílat. Stanice musí být po stránce parametrů schválená, za což zodpovídá prodejce. Nedoporučuje se dovážet je na vlastní pěst ze zahraničí, ani nakupovat na tržnicích, mohli by jste velmi snadno zakoupit přístroj který nakonec nebude moci používat. Chcete-li mít jistotu, je nejlépe obrátit se přímo na české specializované prodejce s vysílací technikou. U nás je na CB povolenou vysílat pouze modulací FM a výkonem do 4W. (Pokud neuvažujete o tom stát se oficiálně radioamatérem a skládat zkoušky, je vcelku zbytečné pořizovat si na domácí provoz drahou stanici vybavenou např. možností vysílat modulací SSB.)
Všechny u nás homologované CB-radiostanice, byť by byly různých typů a od různých výrobců, mezi sebou bez problémů komunikují (nekomunikují však s radiostanicemi PMR).
Označovaná často také jako „mobilka“ připomíná svým vzhledem a rozměry autorádio. Jak už název napovídá, je ve spojení s autoanténou určená pro použití v osobních autech a kamionech, ale stejně často nebo dokonce častěji se používá jako stacionární domácí stanice (po doplnění síťovým zdrojem a řádnou střešní anténou). Vyrábí se v mnoha typech, od laciných jednoduchých, které jsou vybaveny pouze základními funkcemi, až po téměř poloprofesionální s mnoha vestavěnými funkcemi. Jsou určeny pro napájení 13,8V DC (v praxi vyhoví rozsah od 10 do 14 V=) a to buď z autoakumulátoru nebo v domě např. ze síťového zdroje (lze přikoupit ke stanici). Odběr proudu těchto stanic se pohybuje podle typu od 0,25A do 0,6A při přijmu a od 1A do 1,8A při vysílání. Výstupní výkon je standardně 4W, dobrá stanice by měla mít citlivost okolo 0,5mikroV. V prodávaném příslušenství stanice je pouze napájecí kabel s pojistkou, držák a mikrofon. Anténu, anténní kabel, PL-konektory a případný síťový zdroj je nutno přikoupit samostatně.
Označovaná zkráceně jako „ručka“ je určená především jako přenosná příruční stanice do terénu. Je napájena vestavěnými bateriemi, nejčastěji osmi až devíti tužkovými akumulátorky standardní velikosti AA nebo kompaktním akublokem. Za zmínku určitě stojí, že i přes malé rozměry má tato ruční stanice stejný výkon jako její větší sestra mobilka - tj. 4W a tomu odpovídá i příslušný odběr proudu z baterií při vysílání (cca 1 A). Při komunikaci na menší vzdálenost lze v rámci šetření baterí výkon snížit. Přijímač těchto stanic je konstruován velmi úsporně, proto řádně nabitá stanice vydrží zapnutá na příjem několik desítek hodin. V prodávaném příslušenství stanice je většinou pouze krátká flexibilní anténa, pro zvětšení dosahu lze dokoupit delší anténu teleskopickou. K některým typům stanic, např. Elix SY-101 či Intek H-520, si lze opatřit tzv. mobilní adaptér (přezdívaný „kopyto“), který umožňuje ručku připojit v autě do zdířky zapalovače i na autoanténu (např.magnetku) a používat ji příležitostně v libovolném vozidle místo mobilní stanice. Také ji lze pomocí tohoto adaptéru připojit doma na síťový zdroj a velkou střešní anténu. Co do vysílacího výkonu i dosahu je pak ručka srovnatelná s běžnou stacionární stanicí. Pro pořádek se však sluší dodat, že ručka připojená k velké střešní anténě může být snáze rušena jinými blízkými stanicemi.
Hovořit o konkrétním dosahu je v případě veškerých radiostanic velmi ošidné. V prvé řadě je závislý na aktuálních podmínkách šíření krátkých vln, v řadě druhé pak na umístění antény a jejím typu. Teprve na třetím místě ovlivňuje dosah použitá stanice - její citlivost a kvalita modulace. Pro získání přibližné představy se můžete u CB držet následující tabulky:
| stanice | protistanice | orientační dosah |
|---|---|---|
| ruční (anténa 25cm) | ruční stanice (anténa 25cm) | 0,5 až 2km | stanice v autě (anténa 1m) | 1 až 5km | stanice v domě (anténa 5,5..6,5m) | 3 až 10km |
| v automobilu (anténa 1m) | v automobilu (anténa 1m) | 5 až 20km |
| stanice v domě (anténa 5,5..6,5m) | 15 až 40km | |
| v domě (anténa 5,5..6,5m) | v domě (anténa 5,5..6,5m) | 20 až 50km |
Má-li být výsledek dobrý, spojení plnohodnotné a spolehlivé, pak je na dům zapotřebí nainstalovat řádnou střešní CB-anténu. Je to anténa pro tento účel vyráběná a nelze ji nahradit nějakou jinou anténou televizní či rádiovou. Nutno si uvědomit, že zde signál budete nejen přijímat, ale také vysílat a to sebou přináší i určité specifické požadavky. Nejčastěji se používá hliníková nebo duralová svislá trubková anténa délky půl lambda (tj. 5,5m dlouhá) nebo o něco málo výkonnější anténa délky pěti osmin lambda (tj. 6,5m dlouhá) opatřená třemi či více paprskovitými radiály na svém spodním konci. Oba tyto typy antén běžně prodávají specializované prodejny s vysílací technikou. Je jich mnoho typů od mnoha výrobců. Ač se často zásadním způsobem liší uváděné parametry, nenechte se nachytat. Výrobci se často ohánějí neměřitelnými veličinami. Věřte, že např. všechny antény délky 5,5m budou srovnatelně výkonné (jejich zisk bude 0 dBd nebo-li 2,14 dBi). Jediné, čím se budou lišit, jsou jejich mechanické vlastnosti, kvalita provedení dílů a tím i jejich životnost. Bydlíte-li na „větrné hůrce“ či máte-li na střechu obtížný přístup, kupte si anténu pevnou, duralovou, byť by byla dražší než laciná z měkkého hliníku.
Vyjímečně se používají na domech i antény jiné (čtvrt lambda a sedum osmin lambda). Nelze však říci, že by měly mimořádně odlišné vlastnosti oproti anténám předchozím. Antény typu balkónový boomerang či autoanténa instalovaná někde na zábradlí či parapetu okna je chabé a nevýkonné řešení. Pokud jste odkázáni na tuto náhražku, budete se muset smířit s dosti omezeným dosahem.
U autoantén platí, že čím je anténa delší, tím lépe vysílá i přijímá (a to bez ohledu na to, jaká čísla píše výrobce v prospektu). Pro CB platí vyjímka silničního zákona a proto lze na autech použít antény dlouhé dokonce až 1,5 metru. Avšak jen v tom případě, že bude anténa umístěna uprostřed střechy. Střed střechy je současně místem, odkud antény nejlépe vysílá. Kratší anténu můžete umístit i na okraj střechy, držák zpětného držátka či víko kufru. Z hlediska vyzařování to však není nejlepší řešení. U většiny autoantén je nutné vyvrtat do střechy otvor. Po elektrické stránce je toto řešení ideální. Nemůžete-li si však takovou „úpravu“ dovolit, můžete použít autoanténu s magnetickou základnou (tzv. magnetku). Ta se na střechu pouze položí, kabel se přibouchne do dveří a na autě nejsou žádné viditelné zásahy. Pokud je magnetka položená na suchý, čistý a rovný povrch karoserie, magnet ji na střeše bezpečně udrží nejméně do rychlosti 110km/hod.
Anténu je potřeba spojit se stanicí koaxiálním kabelem o impedanci 50 ohmů. Tato veličina bývá napsána na plášti kabelu (je to hodnota vysokofrekvenční a nelze ji proto změřit avometem či digitálním multimetrem). Na kratší vzdálenosti, zhruba do 10m celkové délky, stačí tenký kabel typu RG58. Pro větší vzdálenosti pak kabel s menším útlumem, např. silný a odolný RG213 nebo tenší, avšak také zranitenější Belden H-155. Kabel není nutné stříhat na nějakou konkrétní přesně stanovenou délku, jak mnozí rádi tvrdí. U CB se nejčastěji používají konektory typu PL (velký šroubovací), jen u ručních stanic typu BNC (bajonet) a TNC (závit). V prodeji je celá škála redukcí a přechodek mezi jednotlivými typy.
Instalace domácí radiostanice včetně zdroje i antény doplněné ochranou před statickou elekřinou je znázorněna na obrázku:
Každá nově instalovaná anténa, ať už střešní na domě, drátová v terénu nebo autoanténa (s vyjímkou přednaladěné magnetky) se musí před započetím provozu řádně vyladit. Když se to neprovede, část energie se nevyzáří, ale odrazí zpět do stanice a při delší relaci může spálit koncový stupeň vysílače. Stejný problém může nastat, budete-li používat vysílač s odpojenou anténou, držet se při vysílání antény rukou nebo bude anténa ruční stanice v okamžiku vysílání opřená o tělo. Předem pozorňuji, že právě na tuto závadu se nevstahuje možnost uplatnění reklamace u výrobce stanice. Není to jen problém CB, ale všech vysílačů obecně.
Střešní anténa se zpravidla ladí zasouváním nejtenšího horního dílu, autoanténa pak opatrným zasouváním prutu do plastového tělesa cívky (povolit malý imbusový šroubek), či šroubováním hliníkových prstýnků po povrchu cívky. Ke kontrole naladění antény je zapotřebí mít SWR-metr, který se zapojuje mezi stanici a anténu. Můžete si přístroj vypůjčit (nejlépe i s odborníkem, který s ním umí měřit) nebo si pořídit měřidlo vlastní. To doporučuji v případě, že plánujete domácí stanici použít pro nouzovou komunikaci budete potřebovat trvalou kontrolu, zda je i za nepříznivých povětrnostních okolností vaše anténa vpořádku. Při první ladění střešní antény na domě měříme co nejblíže u antény (tj. na střeše, protože dlouhý kabel hodnoty oproti skutečnosti nadlepšuje), pro kontrolu bezvadné funkce pak postačí anténu měřit zespodu z vysílací místnosti. SWR-metr nemusí být trvale připojený. Naopak, zbytečně vytváří nežádoucí intermodulační produkty. Připojujte ho jen když je oprávněné podezření, že může být anténa poškozená - když chcete použít stanici po dlouhé odmlce, po velkých větrech, bouřích, deštích, vánici či námraze.
Bude-li mobilní nebo ruční CB-radiostanice používána stacionárně v domě či bytě, je vhodné použít na napájení sítový zdroj. Protože odběr stanice mezi přijmem a vysíláním velmi kolísá, musí být sítový zdroj vždy stabilizovaný, popřípadě vybavený i přepěťovou a nadproudovou pojistkou. (V každém případě by to však měl být zdroj s napětím pevným, rozhodně ne laboratorní zdroj s napětím ručně nastavitelným. Chybnou manipulací s ním by jste si mohli velmi snadno stanici zcela zničit.) Zdroj nesmí svým provozem stanici rušit, proto je vhodné vyhnout se zdrojům spínaným a setrvat u léty prověřených zdrojů analogových. Současně se zdroj nesmí nechat ovlivňovat provozem radiostanice. Mnohá zapojení pro napájení NF přístrojů mohou pod vlivem vyzařované VF-energie selhat a ztratit stabilizační schopnost. Zdroje určené pro napájení radiostanic se však běžně prodávají. Vyberte si stabilizovaný zdroj s napětím 13,8V. Bývají nejčastěji stavěné na proudy do 3A nebo do 5A. Udávaná hodnota proudu bývá výrobcem velmi často uváděná jako „špičková“. Aby se zdroj při delším používání nepřehříval, zvolte podle možností raději zdroj pětiampérový, i když víte, že vaše stanice odebírá sotva 1A.
Při výpadku elektřiny bude samotný síťový zdroj k ničemu. Velmi snadno můžete ale kombinovat zdroj s akumulátorem (ať už gelovým či autobaterií). Bohužel akumulátor nelze připojit ke zdroji přímo. Po zapnutí zdroje by do něj protékal neregulovatelně velký nabíjecí proud, který by přetěžoval zdroj i akumulátor. Problém však lze snadno vyřešit doplňkovým obvodem složeným z několika součástek (viz. schema). Budou-li použity Schottkyho diody (úbytek 0,3V), budou napěťové poměry takové, že akumulátor bude nejprve dobíjen, pak trvale udržován v nabitém stavu, nepřebíjen a při výpadku sítě začne stanici neprodleně napájet. Použijete-li gelový akumulátor 12V / 7Ah a uvážíme-li průměrný odběr CB-radiostanice (Rx 0,3A / Tx 1,3A) i její provoz s běžným poměrem vysílání ku přijmu 1 : 5, pak akumulátor vystačí přibližně na 15 hodin nepřetržitého provozu. Domluvíte-li se s protistanicí na konkrétní hodiny kdy uskutečníte spojení a budete-li zapínat stanici pouze v tuto dobu, vydrží akumulátor mnohonásobně déle. Při předem připravených, stručných a krátkých relacích běžně až týden. Pro četnější provoz bude vhodné použít akumulátor s větší kapacitou. Součástky obvodu zůstanou stejné, pouze dobíjecí čas (po obnovení dodávky elektřiny) se samovolně prodlouží.
Ač je na CB k dispozici 80 kanálů. Některé z nich však mají své speciální určení, ať už výslovně stanovené „všeobecným oprávněním“ či provozními zvyklostmi pásma. Zcela volně můžete vysílat především na kanálech číslo 2...8, 11...22, 26...52, 54...75, 78...80. Kanál č.1 je určený především jako svolávací. Kanál č.9 je určený pouze pro tísňové volání. Kanál č.10 slouží pro dopravní informace. Na kanálech č.18, 23 (i 65) pracují dálkově ovládané záznamníky (opakovače), které vaši relaci pomůžou šířit i tam, kam vaše stanice nemá přímý dosah. Na kanálech číslo 24, 25, 53, 76, 77 se nesmí vysílat mluveným slovem, jsou určeny výhradně pro digitální přenos (paket rádio). Při vysílání je potřeba si uvědomit, že vysílačka není žádná dětská hračka, a že pro provoz platí určitá vžitá pravidla, která doporučuji dodržovat.
Další informace naleznete na stránkách CB Monitor , CB klub Česká Lípa , CB rádio , osvědčení prodejci např. Elix , Allamat , President , aj.