Peristaltické čerpadlo
Toto čerpadlo je někdy známé pod označením
čerpadlo hadicové
či dokonce podle účelu použití pod pojmem
čerpadlo na krev.
Ač se svou možností přesně dávkovat kapaliny řadí mezi zařízení laboratorního charakteru, má vlastnosti, se kterými může obstát i v oblasti mikroenergetiky.
Dodávané množství je malé, přesto však při celodenním provozu plně dostačuje potřebám běžné domácnosti.
Nejdůležitějším prvkem čerpadla je pružná, ale dostatečně silnostěná hadice. Ta je otáčejícími kladkami sevřena proti stěně tak, aby byla ve stlačeném místě zcela neprůchozí. Protože kladky po hadici postupují, tlačí uzavřený úsek hadice před sebou a tím i kapalinu, která je v tomto úseku obsažena. Za kladkou se hadice vlastní silou opět vrací do původního tvaru. Tím vzniká podtlak, který do vzniklého prostoru za kladku nasává další kapalinu, až do doby, než je tento úsek následující kladkou sevřen, utěsněn a oddělen tak od vody v sacím přívodu. Toto oddělené množství vody je hnáno svírající se hadicí před postupující kladkou do výtlačného potrubí. Situace se neustále opakuje, takže na výstupu čerpadla vytéká kapalina téměř stálým proudem. Délka hadice musí být tak velká, aby vždy alespoň jedna kladka hadici svírala a nikdy nenastala situce, že jsou obě kladky mimo hadici. Nejjednodužší je uspořádání se dvěma kladkami (viz. výše), může se však použít větší počet kladek (např. místo dvou na tři) a úhel opásání hadice se zmenší (např. ze 180deg; na 120deg;).
Dodávané množství vody tímto čerpadlem je závislé na otáčkách, průřezu hadice a poloměru oblouku (měřeno na osu hadice).
(Pokud zadáváte ve formuláři desetiny, použijte k jejich oddělení tečku, nikoliv desetinnou čárku.)
Hlavní těleso čerpadla je nejsnáze vyrobitelné jako jednoduchý svařenec. Ten se skládá z vlastního vřeteníku s kuličkovými ložisky a hřídelí. K vřeteníku je jako příruba přivařen masivní koutouč o průměru shodném se zakřivením opěrného segmentu. Po obvodu tohoto kotouče je navařen opěrný segment (vypálená část pláště silnostěné trubky), na jehož začátku a konci je upevněno sací a výtlačné potrubí. Aby čerpadlo správně fungovalo, je bezpodmínečně nutná souosost opěrného segmentu a vřeteníku. Proto je vhodné segment po svaření (při upnutí za vřeteník) na vnitřní ploše osoustružit. Těleso čerpadla je z vnější strany zcela otevřené, takže je možné za chodu kontrolovat stav a funkci hadice. Na hřídeli uprostřed je letmo nasazen unašeč se dvěma kladkami. Kladky mohou být plastové, kovové s ložisky uprostřed nebo u menších čerpadel se může jednat přímo o samotná dvouřadá kuličková uzavřená ložiska. Hadice se o opěrný segment pouze opírá. Je-li segment dostatečně široký, není potřeba, aby v něm byla pro hadici nějaká vodící drážka. Hadice se přítlakem rozšíří a proto by další vedení způsobovalo z boční strany hadice zbytečné opotřebení.
Využití tohoto čerpacího zařízení, tak jak je popsáno, je omezeno především na domácí či chatové vodovody (jak pitné, tak užitkové vody) a závlahy menší zahrádky.
Tam, kde je dostatek hnací vody, lze na pohon
belík,
nebo malý a široký
korečník na horní vodu, tím často zcela odpadnou převody. Korečník velmi dobře poslouží hlavně v nejistých hydrologických podmínkách na značně proměnném toku - všude tam, kde i v suchém období musí čerpadlo spolehlivě pracovat. Nabízí se tu i možnost použít také
Archimédův šroub.