Česle
Česle, někdy zvané zbraně, slouží k zachycení lehčích nečistot plujících po hladině nebo unášené pod hladinou. Jedná se především o spadané listí a úlomky větví . Podle uspořádání, velikosti zachycovaných nečistot a provedení se dělí na hrubé a jemné :
Jsou typické pro derivační vodní dílo. Slouží k zachycení nebo odklonění velkých plujících předmětů (kmenů, trámů, ledových ker a pod.), které by mohly poškodit ochranné stavidlo náhonu nebo jeho vstup zcela ucpat. Jsou osazeny na rozšířeném vstupu do náhonu, který se odděluje z hlavního toku 2 až 15 metrů před jezem. Už toto uspořádání má za cíl, aby větší předměty stržené vodou byly hnány dále na jez. Vlastní hrubé česle jsou tvořeny svisle zabetonovanými traverzami, kolejnicemi nebo nejlépe silnostěnnými tubkami o průměru D nejméně 80 mm. Mezery mezi nimi jsou od 10 do 50 centimetrů a jejich rovina sleduje linii břehu. Mohou být na horním konci spojeny nebo upevněny k lávce, zhoršuje to však vyprošťování zaklíněných předmětů. Celková šířka linie hrubých česlí bývá většinou 1,5-násobkem šířky náhonu. Minimální použitý počet 4 kusy.
Používají se téměř na všech vodních dílech a provedením se mohou dost podstatně lišit. Jejich úkolem je zachytit všechny nečistoty, které by mohly poškodit díly nebo ucpat průtokové průřezy vodního motoru. Pro malá vodní díla jsou typické česle sestavené ze železných pásů profilu 50 × 4 mm až 100 × 20 mm. Pásy jsou navlečené na dlouhých kulatých tyčích. Mezera mezi jednotlivými pásy s je 8 až 25 mm a musí být užší než nejmenší průtokový průřez vodního motoru (nejmenším průtokovým průřezem vodního motoru je buď mezera mezi lopatkami na odtokové straně oběžného kola nebo mezera vzniklá otevřením rozváděcího orgánu na minimální provozní průtok). Tato mezera je tvořena vložení distanční vložky. U malých strojů jsou česle velmi husté, těžké a drahé. Podřadné česle mohou být i z kulatiny. Kulatina klade vodě menší odpor, ale není dostatečně pevná. Ucpané česle by se mohly tlakem vody prohnout. U velkých elektráren bývají česlice ve tvaru kapkovitého profilu. Při zachování velké pevnosti kladou vodě minimální odpor. Celková šířka jemných česlí musí být tak velká, aby jejich plocha pod hladinou při nejmenším provozním stavu hladiny H bezpečně snesla požadovaný průtok a vznikající ztráta na spádu y nepřekročila několik málo centimetrů.
Tím, že česlice narušují průřez proudící kapaliny, ta je nucena mezi nimi zvýšit rychlost, dochází k odporu a následně ke ztrátám spádu „y“. Hladina před česlicemi tím pádem stojí výš než za nimi. Na velikost ztrát má vliv především tvar česlic, jejich hustota a rychlost proudění. Ztrátu spádu (rozdíl hladin), který před a za česlicemi vznikne lze matematicky vypočítat. Výpočet však předpokládá,že jsou česlice čisté. Pokud budou za provozu mezery ucpané listím, může se rozdíl hladin dramaticky zvýšit, případně průtok ustane docela.
Výpočet vychází ze vzorců Kirschmera a Spanglera.
