Kožený hnací řemen
Vyrábí se z hovězí usně. Nejlepší kůže na řemeny se vyřezává ze hřbetu zvířete a to v šířce 400 až 600 mm. Tento pruh má tloušťku 4 až 7 mm. Břišní kůže je silnější, ale méně hutná a tvrdá, na hnací řemeny se nehodí. Ze středu kruponu se vyřezávají řemeny hřbetní, po nich k okraji do 300 mm nejkvalitnější řemeny jádrové a ze zbytků na okraji podřadné řemeny hospodářské s max. šířkou 70 mm. Nařezané pruhy se pod tlakem za tepla lepí ve vlastní hnací řemen. Dříve se pro nedostatek kvalitních lepidel prošívaly koženými řemínky. To se v současnosti dělá pouze u spojů, které mají sloužit pro napínání řemene.
V minulosti se kožené řemeny používaly velmi hojně. Byly dostupné, spolehlivé a všeobecně rozšířené. Jejich šířka i délka se dala snadno přizpůsobit daným provozním podmínkách. Přesnost usazení strojů a rovnoběžnost hřídelů nebyla kritická. Spolehlivě přenášely hnací sílu na vzdálenosti až 10 metrů a výkony do 100 kW. Zvládaly rozvod hnací síly z centrálního zdroje na všechny stroje v budově. Prodávaly se v metráži v typizovaných šířkách s celým sortimentem spojovacího i mazacího materiálu. V současnosti se používají málo. Je možné se s nimi setkat pouze u starých strojů a i u nich je trend překonstruovat je na řemeny klínové, nebo alespoň použít řemeny umělé. Je to způsobeno vysokou cenou kůže, nutnou údržbou a složitou instalací. Pokud se však jedná o pohon staršího stroje, který je opatřen přesouvačem (přesouvání řemene vidlicí z jedné řemenice na druhou) je kožený řemen stále ještě nezastupitelný a není jej možné nahradit řemenem syntetickým, protože vidlice by narušila jeho okraj.
Snaha konstruktérů umožnit jednoduchý matematický výpočet přenosu výkonu pomocí kožených řemenů ztroskotala. Adhezní vlastnosti kůže se při různých rychlostech mění. Praktické zkoušky prokázaly, že při vyšších rychlostech přenese řemen větší výkon, než by odpovídalo matematickému výpočtu.
| průměr malé řemenice "D" [mm] | rychlost řemene "v" [m/sec.] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | |
| 200 | 0,9 | 1,4 | 1,9 | 2,4 | 3 | 3,6 | 4,2 | 4,9 |
| 250 | 1 | 1,6 | 2,2 | 2,8 | 3,5 | 4,1 | 4,8 | 5,6 |
| 300 | 1,2 | 1,9 | 2,4 | 3,1 | 3,8 | 4,5 | 5,3 | 6,1 |
| 350 | 1,3 | 2 | 2,7 | 3,4 | 4,2 | 5 | 5,8 | 6,7 |
| 400 | 1,5 | 2,2 | 3 | 3,7 | 4,5 | 5,4 | 6,3 | 7,3 |
| 450 | 1,6 | 2,4 | 3,2 | 4 | 4,9 | 5,8 | 6,8 | 7,7 |
| 500 | 1,8 | 2,6 | 3,4 | 4,3 | 5,2 | 6,1 | 7,2 | 8,1 |
| 550 | 1,9 | 2,8 | 3,7 | 4,6 | 5,6 | 6,5 | 7,5 | 8,5 |
| 600 | 2,1 | 3 | 3,9 | 4,8 | 5,8 | 6,8 | 7,8 | 8,9 |
| 700 | 2,3 | 3,3 | 4,3 | 5,3 | 6,3 | 7,3 | 8,4 | 9,4 |
| 800 | 2,4 | 3,5 | 4,6 | 5,6 | 6,7 | 7,7 | 8,8 | 9,8 |
| 900 | 2,6 | 3,6 | 4,7 | 5,8 | 7 | 8 | 9,2 | 10,2 |
| 1000 | 2,7 | 3,7 | 4,9 | 6 | 7,1 | 8,3 | 9,4 | 10,6 |
| 1200 | 2,8 | 3,9 | 5,1 | 6,3 | 7,4 | 8,6 | 9,8 | 11 |
| 1500 | 3 | 4,1 | 5,4 | 6,6 | 7,8 | 9 | 10,3 | 11,6 |
| výkon "P"[kW] přenesený řemenem o šířce 100mm | ||||||||
| průměr malé řemenice "D"[mm] | rychlost řemene "v"[m/sec.] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 12 | 14 | 16 | 18 | 20 | 22 | 24 | 28 | |
| 200 | 6,1 | 7,5 | 8,9 | 10,4 | 11,8 | 13,3 | 14,8 | 17,8 |
| 250 | 6,9 | 8,4 | 9,9 | 11,7 | 13,5 | 15,2 | 16,9 | 20,7 |
| 300 | 7,6 | 9,2 | 11 | 12,9 | 14,9 | 17 | 18,9 | 23,1 |
| 350 | 8,3 | 10 | 12 | 14,1 | 16,4 | 18,6 | 20,7 | 25,2 |
| 400 | 9 | 10,7 | 13 | 15,2 | 17,9 | 20,1 | 22,3 | 26,9 |
| 450 | 9,5 | 11,5 | 13,8 | 16,3 | 19,1 | 21,3 | 23,7 | 28,6 |
| 500 | 10,1 | 12,1 | 14,7 | 17,2 | 20 | 22,3 | 24,9 | 30 |
| 550 | 10,5 | 12,7 | 15,2 | 17,9 | 20,7 | 23,2 | 25,8 | 31,4 |
| 600 | 11 | 13,3 | 15,8 | 18,5 | 21,3 | 24 | 26,6 | 32,4 |
| 700 | 11,7 | 14,1 | 16,7 | 19,5 | 22,5 | 25,3 | 28,1 | 34,2 |
| 800 | 12,2 | 14,7 | 17,4 | 20,3 | 23,2 | 26,2 | 29,3 | 35,7 |
| 900 | 12,7 | 15,2 | 18,1 | 20,9 | 23,8 | 26,9 | 30 | 36,7 |
| 1000 | 13,1 | 15,6 | 18,5 | 21,5 | 24,4 | 27,7 | 30,6 | 37,6 |
| 1200 | 13,7 | 16,5 | 19,4 | 22,3 | 25,5 | 28,6 | 31,7 | 38,5 |
| 1500 | 14,5 | 17,6 | 20,7 | 23,7 | 26,6 | 29,6 | 32,6 | 39,4 |
| výkon "P"[kW] přenesený řemenem o šířce 100mm | ||||||||
| průměr malé řemenice "D"[mm] | rychlost řemene "v"[m/sec.] | ||
|---|---|---|---|
| 30 | 35 | 40 | |
| 200 | 19,2 | 22,2 | 25,6 |
| 250 | 22,5 | 26,5 | 30,5 |
| 300 | 25,2 | 29,9 | 34,8 |
| 350 | 27,5 | 32,7 | 38,2 |
| 400 | 29,6 | 35,1 | 40,8 |
| 450 | 31,4 | 37 | 43,1 |
| 500 | 32,9 | 38,6 | 44,8 |
| 550 | 34,2 | 40,3 | 46,3 |
| 600 | 35,5 | 41,6 | 47,8 |
| 700 | 37,6 | 43,8 | 50 |
| 800 | 39,2 | 45,6 | 51,9 |
| 900 | 40,6 | 46,9 | 53,4 |
| 1000 | 41,4 | 48,1 | 54,8 |
| 1200 | 42,2 | 49,6 | 56,5 |
| 1500 | 42,9 | 51,1 | 59,2 |
| výkon "P"[kW] přenesený řemenem ošířce 100mm | |||
Ve svislém sloupci vyhledejte průměr řemenice "D" v milimetrech (pokud jsou řemenice různé, pak té, která je menší) a ve vodorovném řádku její obvodovou rychlost "Hv" v metrech za sekundu. V tabulce pak naleznete jakývýkon "P" v kilowatech přenese řemen široký 100 mm. Váš přenášený výkon podělte touto hodnotou a obdržíte potřebnou šířku vašeho řemene v decimetrech. Tato hodnota platí pro otevřené opásání. Pokud je řemen instalovaný v polozkříženém nebo zkříženém opásání, použijte řemen o 20 až 30% širší. Řemenice pro trvalý provoz koženého řemene nemá být menší než čtyřiceti až šedesátinásobek tloušťky řemene. (To znamená že pro 3,5 mm tlustý řemen činěný tříslem je možno použít nejmenší řemenici o průměru 140 mm. Pokud je třeba použít řemenici menší, musíte použít řemen činěný chromovými solemi a počítat s menší životností.)
Nejběžněji se dnes spojují kožené řemeny lepením. Na trhu je dostatečný sortiment lepidel na kůži. Při výběru je lépe se vyvarovat lepidel na bázi kaučuku, která neodolávají oleji. Také tvrdá dvousložková lepidla nejsou nejvhodnější. V minulosti se používal horký klíh nebo lepidla na bázi rozpuštěného celuloidu.
| šířka řemene [mm] | 50 | 100 | 150 | 200 | 400 | 600 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| délka spoje[mm] | 125 | 150 | 200 | 225 | 400 | 450 |
Stejnou orientaci musí mít všechny spoje řemene i ty které spojují jednotlivé pruhy kůže. Proto pozor i při nasazování hotového řemene! Řemen musí být před lepením velmi dobře odmaštěn (dlouhodobým namočením do odmašťovadla), vysušen a klínovitě obroušen. Při lepení se řiďte návodem pro příslušné lepidlo. U dvousložkových dejte pozor, abyste nelepili při nižší teplotě než +15°C. Lepené části pevně stáhněte. To se dá udělat mezi prkénky ve svěráku, ale více se osvědčilo lepení řemenu na řemenici (pokud jsou různé, pak té větší) a to tak, že se lepený spoj překryje vrstvou novinového papíru, několika vrstvami hader a pak se přitáhne dřevěným špalíkem vytvarovaným dle rádiusu řemenice. Spoj lepený tímto způsobem přijme tvar řemenice a běží lehčeji. Mimo lepení a šití se pomaluběžné řemeny (do 10 m/sec.) spojovaly různými "patentními rychlospojkami." Například drátovými sponami systému Žralok, prodávané v papírových svazcích, které se natloukaly do obou konců pásu. Řemen se nazávěr spojoval provléknutím hřebíku mezi oběma do sebe vsazenými konci. Tento způsob byl obvyklý u obráběcích strojů. Jindy se zase litinová destička s hroty natloukala současně do obou konců, které byly k sobě těsně přiloženy. Ačkoliv se tento zvyk mezi uživateli řemenů houfně rozšířil, je nutné připomenout, že spony byly vyvinuty pouze pro nouzové spojování přetržených řemenů, kdy byl řemen již tak krátký, že nešel slepit ani sešít. Životnost takového spoje je malá. Drátěná spojka se brzy prodře. U litinové destičky se stálým ohýbáním unaví kůže u kořene hrotů a řemen se v tom místě neopravitelně přetrhne. Nejhorším zlozvykem je šroubování řemene vratovými nebo obyčejnými šestihrannými šrouby a kousky plechu. Nejen že tento spoj neběží pravidelně, tluče, ničí ložiska i řemenice, ale je i velmi nebezpečný. Mnoho utržených končetin i dalších smrtelných úrazů v minulosti zapříčinily právě šroubované spoje transmisních pohonů.
Klouže-li řemen, má se mazat směsí, která se skládá z 65% hovězího loje a 35% rybího tuku. Povrch řemene se za klidu natře touto směsí a pak se pohon spustí. Mazadlo za běhu nasákne do řemene. Ten nabude na objemu a zkrátí se. Tuk dává řemenu větší pružnost, trvanlivost a přilnavost. Navíc se stává řemen odolnější před vlhkem, horkem a agresivními výpary. Stejná směs se používá na impregnaci nových, ještě nepoužitých řemenů a na oživení řemenů starých. V praxi se adhezní mazadla používají i ve formě pasty či tuhých vosků (Adhefix). Jejich základní složkou je opět lůj, stabilizační přísady a také včelí vosk. Někdy dobře poslouží i parafínový olej. Včelí vosk je možno použít i samotný v případě, že není nic jiného k dispozici. Nikdy však nepoužívejte na zvýšení přilnavosti řemene kalafunu. Její efekt je jen krátkodobý. Za provozu elektrostatická vrstva kalafuny přitahuje prach, který se do ní zaválcuje. Vznikne sklovitá hmota loupající se v šupinách, která klouže víc než holá kůže, ostré šupiny ničí řemen a znehodnocená vrstva se obtížně odstraňuje. Zaprášený řemen je nutno pravidelně čistit a adhezní vrstvu obnovovat, hned jak se do ní nachytají nečistoty. Kožený řemen nesnáší strojní olej. Měkne, drolí se a praská.
Oblíbený způsob, kdy se promaštěný řemen za chodu poleje technickým benzínem a zapálí se, aby začal "táhnout" nelze považovat za údržbu hodnou strojníka, ale za sebevražedný pokus.
Pokud se řemen zaolejuje minerálním mazivem, je potřeba jej co nejdříve odmastit. Menší nečistoty odstraní saponát nebo mýdlo. Je-li znečištění větší, prosypejte stočený řemen nejprve vrstvou jemných suchých bukových pilin a nechejte týden uležet. Na úplné odmaštění je potřeba namočit řemen do technického benzínu nebo perchloru a po nasáknutí jeho povrch posypat kaolínem nebo křídou. (Je tu však kromě nebezpečí otravy a výbuchu i možnost, že se rozlepí spoje.) Rozpouštědlo při odpařování "vytáhne" olej do nasypané vrstvy. Po odmaštění se musí řemen opět naimpregnovat lojovou směsí nebo jiným impregnačním mazadlem na kůži. V nouzi poslouží i škvařené sádlo nanášené za horka, řemen tak změkne, ale bohužel ideální přilnavost už nemá. Obdobným postupem lze zachránit již léta nepoužívaný ztvrdlý řemen. Opraví se jeho spoje, oškrabou se zbytky adhezní vrstvy. Pak se opatrně omyje a pokud je ještě vlhký, rozvine se na rovnou podložku. Z vnitřní strany kůže se naimpregnuje. Vysychající voda pak vtáhne impregnaci do kůže. Spotřeba impregnačního mazadla je značná a u silnějších řemenů může dosáhnout až 0,5 litru na 1 metr délky. Řádně naimpregnovaný řemen je těžký, tmavý, vláčný, nemastí, nelepí a při dotyku se jeví suchý. Řemeny se mají skladovat v suchu, chladu a ve tmě. Nikoliv smotané, ale svisle zavěšené, ale to je při jejich délce problém.