Sledování stavu počasí
Pokud se meteorologiská situace vyvíjí tak, že vzniká potenciální nebezpečí vzniku nebezpečných meteorologických jevů, vydává Český hydrometeorologický ústav oficiální varování. To je zveřejňováno jak na jeho internetových stránkách, tak i ve sdělovacích prostředcích a také zasíláno jednotlivým obecním úřadům. Protože se vlastně jedná o určitý druh předpovědi, zahrnuje širší území a navíc zcela logicky obsahuje i určité procento nepřesností. Nemůže detailně popsat, jak se přesně zachová počasí v určité konkrétní lokalitě ovlivněné místními poměry. Na lokální dopad má podstatný vliv nadmořská výška, tvářnost krajiny, rozložení lesů, velkých ploch polí a spousta dalších veličin. A proto obecné varování na mnoha místech nemusí znamenat hned vážné ohrožení a naopak v některé oblasti se může na ploše několika málo kilometrů čtverečních stát situace kritická ještě mnohem dříve, než bude nějaké varování vydáno.
Proto by měli majitelé vodních děl (i ti kdo bydlí nebezpečně blízko vodních toků) ve vlastním zájmu situaci sami sledovat a také v tomto smyslu mezi sebou podstatně více komunikovat. Tím však rozhodně nemám na mysli to, aby celý den sledovali zprávy v rádiu. Tudy, jak jsem už poznamenal výše, cesta nevede. Je potřeba se do věci aktivně vložit (on to za vás nikdo ze státní správy neudělá).
Jedna z možností, jak se nenechat zaskočit, je sledovat v kritické dny vývoj počasí přímo z dostupných údajů na internetu. Pokud jde o průtrže a bouřky, pak zejména snímek srážkového radaru a detekce blesků na stránkách CHMI hodně napoví, případně to můžete ještě porovnat s pohybem frontální oblačnosti na družicovém snímku. Pozorný člověk (aniž by byl studovaný meteorolog) poměrně rychle odhalí většinu souvislostí a při troše praxe si dokáže odvodit, co a odkud se k jeho bydlišti žene, kdy přesně to dorazí, případně jak moc je to nebezpečné. Po této stránce nám internet prokazuje vynikající službu. Bohužel právě v situaci, kdy je těchto informací nejvíce zapotřebí, mnoho lidí serverem CHMI brouzdá a ten nakonec v důsledku přetížení zkolabuje.
(V kritických situacích se mi osvědčilo uložit si přímo na plochu domácího počítače zvláštní stránku, která po otevření všechny potřebné údaje z internetu rychle posbírá, sdruží přehledně na jednu jedinou obrazovku a dále už zdrojové servery nezatěžuje. Tím dává ostatním návštěvníkům větší šanci se na přetížené servery dostat.)
Prakticky každý má dnes možnost zakoupit si za pár korun plastový zahradní srážkoměr. Není sice příliš přesný, na orientační měření však stačí. Zahrádkář z něj pozná, zda déšť řádně zalil jeho zeleninu, ale pro majitele MVE se takový údaj může stát vítanou pomocí i případným varováním, pokud si vzpomene na školní poučku, že nejméně jedna třetina vody napršené do povodí odteče řekou. Spojí-li to s častým pozorováním a sledováním průtoku, dokáže předem odhadnout, za jak dlouho se u něj na řece déšť projeví vzestupem hladiny a kam až voda nastoupá.
Pořiďte si podrobnou turistickou mapu. Zakreslete si tam celou plochu povodí a udělejte si předběžný strategický plán. Pokud budete vědět z internetu - odkud, kam a jak rychle bouře postupuje, není to nic platné, pokud nebudete vědět, jaké vlastnosti bude mít území, které zasáhne. Je potřeba znát, kde leží lesní oblasti s přirozenou akumulací, do kterých může bez větších škod napršet velké množství srážek. Naopak jako potenciálně nebezpečné vyznačte velké plochy polí ze kterých můžete očekávat náhlou přívalovou vlnu. Projděte si pozorně své okolí a podívejte se na tato notoricky známá místa „očima povodně“. Určitě vám při tom několikrát přeběhne mráz po zádech, když si uvědomíte jak lehkovážně člověk zasahuje do krajiny, aniž by uvážil, jaké to bude mít důsledky. Zvýrazněte si všechny terénní překážky, zdi i náspy, které donutí vodu nastoupat. Promyslete, kde je místo, které by se mohlo ucpat plaveným dřevem a co se stane až tato „zátka“ povolí. Označte si na mapě všechny kritické mosty i svahy s možností nečekaného sesuvu a vytipujte bezpečnou únikovou cestu z níže položených míst tak, aby jste nezůstali odříznuti od civilizace. Může se klidně stát, že nikdy v životě tyto pracně sesbírané poznámky nakonec nepoužijete, protože žádné nebezpečí nenastane. Ale myslím, že právě tenhle důvod vám určitě vadit nebude...
V době, kdy se stalo trendem doby uzavírat se do sebe, je těžké žádat po lidech, aby ve vlastním zájmu a bez nároku na odměnu utvořili velmi zjednodušeně něco jako „občanskou varovnou síť“. Ale realita vývoje klimatu už je taková, že nás k tomu stejně dříve či později donutí. Představa je taková, že majitel nemovitosti stojící blízko vody má předem domluveno s několika svými známými, kteří bydlí výše proti proudu, že se budou vzájemně informovat, kdyby se dělo něco vážného. A to samozřejmě i v případě, že na MVE dojíždí ze vzdáleného města. Pro začátek stačí mobilní telefon (v budoucnu zálohovaný raději ještě zařízením nouzové komunikace).
Zcela vážně popřemýšlejte, zda by nestálo za to domluvit si svého vlastního „meteorologa“, který by vám dal včas zprávu a zatelefonoval vám třeba do zaměstnání. Vy tu průtrž mračen za kopcem vůbec nemusíte ze svého místa vidět. Telefonát od důchodce, který zavolá do 20km po vodě vzdáleného mlýna, že u něj na zahrádce právě teď, během půl hodiny napršelo 41 mm a leje dál, může mít cenu zlata. Stejně tak, pokud se k tomu přidá informace z elektrárny ležící 10 km proti proudu, že u nich to už stoupá. Samozřejmě ani vy si to nesmíte nechat jen pro sebe a hned varujte ty pod vámi.
Když už se něco katastrofického děje, je to potřeba vědět co nejdřív. Nespoléhejte se v tomto případě jen na oficiální složky. Mají svoje úkoly a svoje postupy. Než varovnou informaci pustí „do éteru“ musí s ní nakládat uvážlivě, aby nevzbudila těžko zvládnutelnou paniku. Jejich hlavním úkolem je chránit především větší města, ne jednu bezvýznamnou samotu v údolí. Nemějte jim to za zlé a nekomplikujte jim práci. Oni mají zodpovědnost za mnoho a mnoho dalších lidí. Netelefonujte jim a nezdržujte je, oni musí pomoci těm, kteří si sami pomoci nemohou. Navíc byste tím jen ztráceli drahocený čas. Sami musíte posoudit jak moc je to, či ono, nebezpečné a jednejte v předstihu.
Pokud se už stane ta smutná věc a zjistíte, že to bude hodně zlé, zkuste alespoň přesně stanovit, kdy k vám pohroma dorazí. Získáte tak představu o tom, co je a co už není reálné zachránit. Dík tomu budete postupovat při záchraně mnohem systematičtěji, než když vám bude někdo polovinu informací z obavy a flešného milosrdenství zatajovat. Budete-li muset na vyšší rozkaz váš domov opustit, učiňte tak prosím bez průtahů. Komplikovaná a nebezpečná záchranná akce, či zbytečně promarněný lidský život, je příliš vysoká daň za trochu zachráněného majetku.
Vím, že mnozí ze čtenářů výše popsané věci dobře znají, řídí se jimi a není jim lhostejný ani osud ostatních spoluobčanů. Těm všem ze srdce děkuji...
§
Tyto stránky obsahují osobní názory autora na danou problematiku. V některých bodech jsou v rozporu s oficiálně publikovanými stanovisky. U někoho by proto mohly zavdat popud k polemice. Autor nemá v úmyslu se do takových debat pouštět, zpovídat se ze svého přesvědčení, ani své názory a pohnutky před odpůrci obhajovat či číselně dokládat. Nechává na vlastní vůli samotného návštěvníka stránek, aby se sám rozhodl, které jeho myšlenky akceptuje a které nikoliv.