Bánkiho turbína o výkonu 3,5kW


Bánkiho turbína pro Reichlův mlýn na Perné

Tuto turbínu jsme vyrobili s přáteli pro našeho známého mlynáře - pana Reichla.

Jednalo se o jednoduchou a robustní jednosekční Bánkiho turbínu plynule regulovatelnou pomocí jednozvratné klapky. Samotné oběžné kolo uložené ve dvojici ložiskových domků osazených dvouřadými naklápěcími ložisky bylo zakryto masivní svařovanou skříní, která tvořila jednak kryt proti rozstřiku a současně obsahovala vstupní dýzu s klapkou. V přední části byla opatřená čistícím otvorem, který umožňoval rychlý a snadný přístup k lopatkám oběžného kola. Nad samotnou skříní byl posazen přechodový potrubní mezikus, taktéž s čistícím otvorem, kterým bylo možné otevřít prostor nad klapkou v případě, že by se v tomto prostoru zachytila nějaká nečistota. Turbína měla oboustranný vývod hřídele, ač se v praxi uvažovalo využití pouze jednoho vývodu. Průnik vody podél hřídele do ložisek byl účinně zamezen párem ostřikových kotoučů a navíc ostřikovou hranou na samotném hřídeli. Použití tohoto způsobu bylo zvoleno především pro jednoduchost, bezobslužnost, snadnou demontáž oběžného kola a především proto, že nekladlo při otáčení odpor. Na vývodu hřídele byla nasazena řemenice pro řemenový převod. Ovládání bylo ze začátku ruční, pomocí šroubu a matice, ale regulační sloupek byl upravený tak, aby mohl být popřípadě doplněný servomotorkem.



Podélný řez turbínou



Turbína měla poměrně dramatický osud. Původně měla být instalovaná v bývalé lednici vodního kola na lokalitě Perná u Lysic jako MVE zajišťující elektrické vytápění dvou malých místností, kde majitel mlýna na penzi bydlel. Turbínu měl napájet rozsáhlý rybník nad mlýnem a právě klapkou turbíny měl být výtok z něho podle potřeby regulován. Původní koncepce měla využít původní zrenovované osvětlovací dynamo, které na mlýně bylo a které bylo doplněné samočinným regulátorem udržujícím konstantní výstupní napětí.

Když byla turbína v dílně dokončena a včetně elektrických strojů připravena k převezení na mlýn, dozvěděli jsme se od majitele mlýna, že mezitím došlo v hospodářských budovách mlýna k samovznícení uskladněných pilin, které dosud sloužily k otopu. Během okamžiku lehly budovy okolo mlýna popelem. Ač samotná mlýnice a obytná budova zůstaly jako zázrakem nepoškozené stát, dokončení malé vodní elektrárny v dané sitaci nepřicházelo v úvahu, protože mlynář musel své úsilí v dalších letech soustředit zcela jiným směrem. Pro turbínu, která tak zůstala nenainstalovaná, se několik následujících let hledalo jiné použití. To posléze našla u Smékalů na Cholince, kde shodou okolností pracovala za velmi podobných hydrologických podmínek, pro které byla původně konstruována. Po několika letech provozu byl nuceně vypuštěn náhon i rybník ze kterého se voda odebírala. Domácí MVE se tak ocitla nasuchu a turbína opět změnila majitele...


[ ostatní pokusy, navrhy a projekty ]