Předmluva


Malá vodní elektrárna

Využití drobných vodotečí, výstavba a provoz malých vodních elektráren je velmi specifickým odvětvím hydroenergetiky. Nelze ji srovnávat s výstavbou velkých údolních přehrad. Právě zde se v daleko větší míře uplatňují konkrétní podmínky dané lokality. Každá z nich je něčím odlišná a vyjímečná. Nebude možno přizpůsobit krajinu potřebám člověka, ale člověk bude muset svůj záměr přizpůsobit krajině. V mnoha případech bude lépe opustit vyběhané koleje šedé matematiky, kabinetní teorie a zbytečného přetechnizovávání. Nelze jen bezmyšlenkovitě zmenšit měřítko obřích strojů velkých hydrocentrál do požadované titěrnosti. Listí, větve a další nečistoty se ve stejném měřítku nezmenší. To platí i o povodních a dalších extrémních stavech. V zájmu životnosti strojů i vodního díla je třeba slevit nějaké to procento z účinnosti a oželet pár desítek získanných watíků navíc. Právě tady bude rozumnější vydat se po vzoru našich předků cestou jednoduchosti, robustnosti, snadné opravitelnosti a provozní spolehlivosti. Je důležité vodu pochopit a naučit se s ní žít. Není projevem diletantství sáhnout z ekonomických důvodů k dávno překonaném technickém řešením všude tam, kde by jinak zůstala vo dní síla ladem. Na firemních prezentacích výrobců turbin obecné informace chybí, věšinou se dozvíte, že právě jejich typ turbíny je pro vaši lokalitu ten nejvhodnější. Je to ale skutečně pravda? Jedná o nemalé investice, které ve finále nemusejí splnit vaše očekávání. Často jsou také úředníky na regionální úrovni bezdůvodně zamítány projekty na mikroelektrárničky či drobná čerpací zařízení. Většinou jen proto, že se nedokáží v problému zorientovat. Než schválit, raději je alibisticky zamínou a nic neriskují. Těžko pak přesvědčit občana, že všechna ta slova o podpoře využívání alternativních zdrojích energie není jen prázdné tlachání, když papírování okolo vrtulky velikosti dětského mlýnku má často více archů než stavební povolení rodinného domku. Jak jinak naučit člověka úctě k vodní síle a citlivému nakládání s ní, než praktickým využitím její energie?

Legenda k mapce:
fialové kolečko = elektrárna
červené kolečko = mlýn
zelené kolečko = pila
modré kolečko = jiný pohon

Mapka zobrazující nepatrnou část naší republiky (Boskovice a okolí) ukazuje jak intenzivní bylo využívání vodní energie před sedmdesáti lety a jaké je využití dnes. Na několika říčkách pracovaly desítky mlýnů, pil, strojíren, textilek a elektráren. V jiných místech po celé ČR to bylo obdobné. Dnes jsou až na vyjímky všechny zrušeny, výroba zastavena, regióny trpí nezaměstnaností. Přitom se díky lacinému pohonu všechny uživily. Proto citlivé využití přírodních zdrojů, jejich přímé zpracování nebo výroba elektrické energie by mohla být i dnes jedním z možných řešení vleklých ekonomických problémů. Dejte vodě šanci...

O doplnění bílých míst v oblasti malé hydroenergetiky se pokouší tato Abeceda vodních pohonů.


[ O vodní energii obecně ]