Na podzim r. 1991 byly konány opět pokusy s nabíjením malých akumulátorů. Tato mikroelektrárna již nebyla ponorná, ale klasická vertikální. Byla osazena neregulovatelnou třílopatkovou vrtulovou turbínkou o průměru 50mm s laminátovou spirálou typu Reifenstein a vícepólovým alternátorem s permanentními magnety. Spodní ložisko bylo kluzné (nerez-textit), horní kuličkové. Získaný výkon byl až 2,5W při 6V. Přívodní násoskové potrubí i savka byly z PVC roury průměru 75mm. Turbínka měla srpovitě zahnuté lopatky, po kterých sklouzávaly drobné nečistoty. Ty jsou největším nepřítelem všech malých strojů. Právě z toho důvodu jsem přestal používat rozváděcí lopatky a užil raději Reifensteinovu spirálu, která se nezanášela. Zařízení pracovalo dobře a spolehlivě.